Byl konec léta, bylo teplo a my jsme šli do školy, ale ne jen tak do ledajaké. Sešli jsme se ve škole táborové. Konala se už skoro tradičně na asociační chatě Polaně. Cesta na chatu vede do kopce, ale námaha k dostání se sem není zbytečná. To poznali všichni, kdo dorazili. Nejdříve na ně čekala menší brigáda pro veřejné blaho. Později se stavěla tee-pee, ve kterých se celý týden bydlelo. Ani večer nikdo nezahálel. Hrála se noční hra podobná „Člověče, nezlob se!“. V cíli na hráče čekalo parádní tričko s logem táborové školy. Stejně jako první den i ostatní dny byly prosyceny hrami, dovednostmi, znalostmi, přátelstvím, písničkami, smíchem a dobrým jídlem. Během týdne se účastníci zdokonalovali ve znalostech přírody, čelili zdravovědě, paragrafům a různým nástrahám, které na ně tým lektorů vymyslel. Účastníci si vyzkoušeli při „Meggajvrově“ dni, jak postavit kozu, upéct maso v setonu, rozdělat oheň třením dřev a plno dalších věcí. Orientaci prověřil závod v rogainingu, pro nezasvěcené jedná se o druh orientačního běhu. Jeden večer nám zpříjemnilo „Kremlorellay“ (velká desková hra se skoro opravdovými kremrolemi). Svá těla jsme potrápili nejen na lanových lávkách a v indiánské sauně, ale taky na Lysé hoře. Na tento výlet byl vyhrazen celý den. Dojít až na vrchol se podařilo dvěma družinám ze čtyř. Jedna z družin, které nedošly až na vrchol, se mohla utěšit svým výstupem na Smrk. Rozšířit obzor nám svou přednáškou přijel Míra Jakeš, známý to polárník. Všichni se snažili, aby nám bylo na Polaně celý týden skvěle. Dík patří lektorům i účastníkům, protože byli všichni skvělí.